Pletení, tkaní...

V posledních týdnech jsem na Facebooku na žádost pár přátel zveřejňovala fotky dokumentující postup práce na tkanici inspirované pečetní tkanicí z Durhamu (přelom 12. a 13. století).  Během tohoto procesu jsem si uvědomila, že komentáře, kterými jsem fotky doprovázela, by mohly být užitečné jako rady nebo varování dalším tkalcům (zdaleka ne jen téhle tkanice) a byla by škoda, kdyby se ztratily v hlubinách Facebooku.  Proto jsem z nich po drobných úpravách a doplněních vytvořila tento příspěvek. Krok 1: "Zkroťte to klubko hadů!" Myslela jsem, že elektrizování je výsadou syntetických materiálů. Ale to, co vyvádí při napínání osnovy tohle hedvábí, jsem ještě nezažila. Vzpurná osnova se dá nejlépe zkrotit postupným napínáním menších skupinek nití. Tato metoda je ideální pro vertikální stav se závažími, jako používám já, ale dá se použít i při napínání osnovy mezi dva pevné body. Krok 2: "Neumím počítat. Co s tím?" Přebytečnou karetku lze z balíku jednoduše odstranit (vi...

Od tkadleny k švadleně, modelce a herečce... Někdy vás váš koníček zavede nečekaným směrem.

Barokní skvost  Kuks  toho nabízí návštěvníkům k obdivování spoustu – od monumentální budovy hospitálu se sochami Ctností a Neřestí od Matyáše Brauna na balustrádě průčelí, historicko-farmaceutickým muzeem uvnitř a rozsáhlou bylinkářskou zahradou vzadu, přes lázeňskou promenádu a přilehlé uličky, kde jakoby se zastavil čas, až po další sochařská díla M. Brauna vytesaná do skal a balvanů v nedalekém lese.  Další poklady však zůstávají před očima běžných turistů skryty. Ale to předbíhám... Celý areál Kuksu (ke kterému patříval ještě zámek zbořený po požáru v 19. st.) nechal postavit hrabě František Antonín Špork (1662-1738), významný mecenáš, vydavatel a sběratel umění. Při pohledu na tu velkolepou nádheru asi málokoho napadne, že se otec Františka Antonína narodil jako prostý sedlák. Leč taková je pravda. Pouze vojenská kariéra za třicetileté války vynesla Janu Šporkovi (?1595-1679) hodnost generála, povýšení do šlechtického stavu a bohaté statky v Čechách. Když nec...

Neuplynul ani týden, kdy jsem minulý příspěvek zakončila časovým odhadem, jak dlouho zabral výzkum středověké tkanice,* a už to neplatí. Dva dny po dopsání blogového příspěvku jsem se pustila do psaní oficiální výzkumné zprávy a při výběru fotografií, které budou použity jako příloha, mě najednou přepadla nejistota. Opravdu se na fragmentu J opakuje ptačí vzor z fragmentu A, jak jsem se dosud domnívala? Nejsou to spíš svastiky z jiné části tkanice? Na vysvětlení své nejistoty přikládám fotografii problematického fragmentu, na níž je vidět jeho míra poškození a nezřetelnost vzoru. © Sbírky Pražského hradu Po několika hodinách váhání, jaký vzor je tam vlastně vidět, nebo jestli mám celou věc smést ze stolu prohlášením, že vzor není identifikovatelný, jsem znovu sedla ke čtverečkovanému papíru a pokusila se tuto záhadu rozřešit. Ano, tentokrát čtverečkovanému, nikoliv milimetrovému. Pokud totiž nelze jednoduše "tečkovat" body ležící vedle sebe, pomůže k rozhodnut...

Poštěstilo se vám někdy nahlédnout archeologům nebo textilním historikům pod ruce? Nabízím vám jedinečnou příležitost nahlédnout mi nejen pod ruce, ale i do hlavy při vytváření kresebné rekonstrukce vzoru jedné brokátované tkanice ze sbírek Pražského hradu. 

Nizozemí – země proslavená svými sýry, kanály, tulipány a malíři. Nic z toho ale nebylo důvodem mé cesty… Ve dnech 2. a 3. listopadu 2019 se v Leidenu konala každoroční konference KHF (Knitting History Forum) . Ústředním tématem (a důvodem přesunu z obvyklého místa konání, Londýna) byly hedvábné punčochy nalezené r. 2014 v lodním vraku poblíž ostrova Texel. A já byla pozvána, abych přednesla jeden z doplňujících příspěvků o punčochách z jiných částí Evropy. Leiden mě přivítal studeným mrholením… Ne, nezačnu takhle negativně, obzvlášť když k prvnímu setkání s Nizozemím došlo už na palubě letadla. Při ukládání příručních zavazadel do kotců nad sedačkami jsem si všimla, že chlapík přes uličku má k batohu přivázaný „mušketýrský“ klobouk. Proto jsem se ho zeptala, jestli se zabývá „re-enactmentem“. Nezmýlila jsem se, a tak jsme většinu cesty strávili v rozhovoru o společných zájmech. Když jsem se ke konci letu zmínila, jak nemám ráda bloudění ...

V pátek a sobotu 8.-9.2. se konal v Českých Budějovicích workshop "Textilnictví ve vrcholném středověku", zorganizovaný ve spolupráci Jihočeského muzea a Archeoskanzenu Trocnov. (Nedivte se, pokud jste o tomto archeoskanzenu ještě neslyšeli. Teprve vzniká.) První den byl vyplněn přednáškami - já měla hned dvě: o proměnách vzorů tkaných na karetkách v průběhu věků a o rozšíření znalosti pletení ve středověku - a druhý den byl věnován praktickým ukázkám - od předení, přes tkaní až po tvorbu střihu a šití. Po předběžné informaci, že většina účastníků nebudou laici, ale lidé věnující se living history nebo archeologii, a s ohledem na svou předchozí přednášku jsem byla připravená učit zájemce o tkaní na karetkách vzory a techniky používané ve vrcholném středověku. Na místě se však ukázalo, že většina zájemců jsou začátečníci, takže až na jednu výjimku (která projevila zájem o plastické vzory ze 17. století), došlo jen na základní diagonální vzory, na nichž se dají snadno vy...