Nemíním zabředat do diskuzí, zda je nošení ponožek v sandálech přijatelné (či snad dokonce in ) či jde o neodpustitelný módní prohřešek. Tento příspěvek se bude zabývat ponožkami téměř dva tisíce let starými a také bude tak trochu ódou na oslavu internetu. Bez internetu bych se nikdy o tzv. koptských ponožkách s odděleným palcem nedoslechla nebo bych se s nimi setkala teprve mnohem později, při nedávné návštěvě V&A muzea v Londýně. Také o nalbindingu, technice, kterou byly tyto ponožky zhotoveny, jsem se přes internet nejen dověděla, ale také se ho naučila . Téměř každý moderní text o historii pletení začíná informací, že pravému pletení na jehlicích předcházelo pletení jehlou a tato informace bývá obvykle provázena fotografií ponožek z V&A muzea nebo (méně často) z Britského muzea v Londýně . Běžné hledání přes Google vynese na povrch obrázky několika dalších, avšak ne víc, než se dá spočítat na prstech. Proto mě zaskočilo, když jsem v prezentaci Anny Marie Decker vidě
