Pletení, tkaní...

Přestože je odedávna mým snem vlastnit velký několikalistový tkalcovský stav, finanční a prostorové možnosti mě nutí vyhledávat méně náročné způsoby tkaní. Roky jsem se spokojovala se tkaním na karetkách, ale stále mě lákalo i tkaní širších textilií. Proto mě nadchl v muzeu spatřený indiánský stav skládající se pouze z rovnoběžných tyček, které držela pohromadě jen osnova přivázaná na jednom konci ke kolíku nebo stromu a na druhém konci k pasu tkadleny. Jenže pátrání po tom, jak si takový jednoduchý stav vyrobit a jak ho používat, uvízlo záhy na mrtvém bodě.  Uplynulo několik let, než jsem narazila na internetu na video, které mi ho připomnělo, a já zjistila, že mě fascinace touto jednoduchou tkalcovskou pomůckou neopustila, přestože jsem se mezitím stala majitelkou tří (!) stavů (dvou stolních a jednoho vertikálního). Díky vývoji, který mezitím na internetu proběhl, stačila tentokrát chvilka k nalezení dalších instruktážních videí a návodů . Pak už jen stačilo poohlédnout se doma

Přestože halštatská tkanice s inv. č. 73.345 (HalTex 20) není zhotovená na karetkách, ale patří mezi tzv. repp bands *, lákala mě ke zhotovení rekonstrukce téměř od prvního spatření. Jenže při šířce pouhých 4,2cm obsahuje kolem 140 osnovních nití, a i kdyby se ústřední vzorovací nitě provlékly mezerami hřebenového stávku po dvojicích a vzor se následně tvořil ručně nebo pomocí nitěnkových brdeček, vyžadovalo by to destičku se 120 otvory. Mohla bych použít plastový list ze stavu s pevným listem, ale pochybuji, že v době železné existovaly tak široké hřebenové stávky. Daleko pravděpodobnější se mi jevilo, že celá osnova byla manipulována nitěnkovými brdečky, se kterými jsem při této šíři neměla žádné zkušenosti, a tak plány na rekonstrukci několik let odpočívaly v mentální přihrádce budoucích projektů. Až letos se mi roupy vrátily po shlédnutí dokumentu o guatemalských tkadlenách vyrábějících i docela široké látky na stavu tvořeném pouze několika tyčkami a provázky. Tkalcovský stav