Pletení, tkaní...

V jednom ze svých předchozích článků jsem se zmínila o tom, že české slovo pletení má mnohem širší význam než pletení na jehlicích. Podle Slovníku spisovné češtiny plésti znamená provlékáním n. prostrkováním spojovat ohebný, úzký n. tenký materiál, a tím vytvářet určitý celek . V podobném duchu definuje pojem pletení i Ottův slovník naučný ( Pletení je činnost většinou řemeslná a průmyslná, kterou se získávají pletiva (…) tím, že ohebné látky prutovité nebo niťovité přes sebe se kladou a vzájemně zakládají. Pletařství je hlavním zaměstnáním při různých živnostech, např. v košikářství (v. t.), v kloboučnictví, dále při výrobě řešet, krajek, záclon, koberců, rohožek, drátování hrnců atd. Nejdůležitější je p. textilní, totiž p. částí oděvních... ) Pomineme-li pletení košíků, vánoček apod., tak i mezi textilními technikami najdeme vedle pletení na jehlicích řadu dalších typů pletení. Např. - pletení na rámu (též krosienky nebo sprang) - pletení na formě (zapjastky) - pletení jehlou (n

Poslední větou svého minulého příspěvku jsem se poněkud předběhla, a tak se vrátíme zpátky do 13. století. Z Egypta se pletení záhy rozšířilo do muslimského Španělska. Nálezy z hrobů významných osobností jsou dobře datovány, takže víme, že hedvábné rukavice arcibiskupa Rodriga Ximeneze  byly vyrobeny před r. 1245 a polštář prince Fernanda de la Cerda před r. 1275. Rukavice arcibiskupa Rodriga Ximeneze, Španělsko, 13. st. (převzato z knihy Textile Conservation and Research) Další, málo známý nález pletení ze 13. století pochází překvapivě z opačného konce Evropy – z Estonska. Jedná se malý vlněný fragment, pravděpodobně z rukavice. Na rozdíl od předchozích luxusních pletenin jde o lokální výrobek, patřící vesnické ženě. Není zcela vyloučeno, že by se pletení mohlo vyvinout na několika místech nezávisle na sobě, ale vzhledem k časové shodě je pravděpodobnější, že druhým směrem šíření znalosti pletení byla obchodní cesta spojující Skandinávii a Rus s Byzancií a muslimským světem z

Když jsem se před pár lety začala zabývat studiem historie pletení, podařilo se mi najít v češtině jen pár odborných článků, z nichž nejmladší pocházel z r. 1980 a již tehdy obsahoval v porovnání se zahraničím chybné a zastaralé informace. Teprve nedávno se na internetu objevilo několik článků přeložených z převážně angličtiny. Pozorný čtenář však brzy zjistí, že si tyto články místy navzájem protiřečí (nebo si dokonce protiřečí i různé části jednoho článku — zřejmě důsledek toho, že autor vycházel z různých zdrojů). Jazykově zdatní jedinci objeví stejné nesrovnalosti i v anglických originálech. Potíž je v tom, že textilní historie (a historie pletení obzvlášť) je mladý obor, ve kterém snadno může dojít k objevu, vedoucímu k přehodnocení dosavadních znalostí. Tištěné odborné publikace rychle zastarávají a internetové články obvykle obsahují směs výsledků moderních objevů, překonaných názorů a pouhých hypotéz. Usoudila jsem, že bych napsáním své vlastní verze článku o historii pletení