Spletité dějiny pletení pokračují
Poslední větou svého minulého příspěvku jsem se poněkud předběhla, a tak se vrátíme zpátky do 13. století. Z Egypta se pletení záhy rozšířilo do muslimského Španělska. Nálezy z hrobů významných osobností jsou dobře datovány, takže víme, že hedvábné rukavice arcibiskupa Rodriga Ximeneze byly vyrobeny před r. 1245 a polštář prince Fernanda de la Cerda před r. 1275.
Další, málo známý nález pletení ze 13. století pochází překvapivě z opačného konce Evropy – z Estonska. Jedná se malý vlněný fragment, pravděpodobně z rukavice. Na rozdíl od předchozích luxusních pletenin jde o lokální výrobek, patřící vesnické ženě. Není zcela vyloučeno, že by se pletení mohlo vyvinout na několika místech nezávisle na sobě, ale vzhledem k časové shodě je pravděpodobnější, že druhým směrem šíření znalosti pletení byla obchodní cesta spojující Skandinávii a Rus s Byzancií a muslimským světem za ní.
Jednu z nejstarší dochovaných pletenin máme i u nás v Praze – tzv. svatovojtěšskou rukavici uchovávanou ve svatovítském chrámovém pokladu. Na rozdíl od pohřebních nálezů je její datace nejistá, ale pravděpodobně pochází také z 13. století (resp. konec 12. st. – 1. pol. 14. st.). Zcela určitě ale nebyla vyrobena na na našem území; jedná se o import buďto z východu (Egypt či Arábie) nebo ze západu (Španělsko).
O šíření pletení v 14. a 15. století v západní a jižní Evropě svědčí nejen nárůst počtu dochovaných pletenin, ale i obrazy pletoucích Madon a zmínky v písemných pramenech. V posledních desetiletích přibývá i archeologických nálezů pletenin z hanzovních měst severní Evropy. Pro naše země z tohoto období žádné informace (zatím) nemáme. Jediný publikovaný archeologický nález pleteniny z 15. století z Plzně se ukázal být chybně určený. (Nejedná se o pleteninu, ale o karetkovanou tkanici.) Další nálezy máme datované až z 16. a 17. století.
Nejstarší písemná zmínka o pletení v českých zemích pochází z r. 1570. Vzhledem k tomu, že se týká vystoupení pražských punčochářů z cechu soukeníků, lze předpokládat, že pletení už bylo nějakou dobu známo, než si punčocháři zformovali vlastní cech. Ale je otázkou, jak dlouho. Často se uvádí, že cech punčochářů v Praze vznikl v r. 1612. Omyl. K tomuto datu je cech bezpečně doložen, protože se zachovalo potvrzení cechovních artikulí císařem Matyášem I. Vzhledem k tomu, že právě tohoto roku se císař Matyáš ujal vlády po smrti svého bratra Rudolfa a cechmistři si nechali pořádek potvrdit i později dalšími císaři (1629 Ferdinandem II. a 1700 Leopoldem I.), je více než pravděpodobné, že cech vznikl již za Rudolfa II. Nasvědčovaly by tomu i císařem Rudolfem podepsané listiny týkající se punčochářství v jiných částech říše, přikazující tamním punčochářům, aby něco konali „stejně jako v Praze i v dalších městech říše“.
Novodobé dějiny pletení, vynález stávku a další mechanizace jsou díky dostatku pramenů již poměrně jasné, a proto na tomto místě své historické povídání ukončím.
Zdroje informací viz předchozí článek Spletité počátky pletení
(napsáno původně pro Fler blog)
 |
| Rukavice arcibiskupa Rodriga Ximeneze, Španělsko, 13. st. (převzato z knihy Textile Conservation and Research) |
Další, málo známý nález pletení ze 13. století pochází překvapivě z opačného konce Evropy – z Estonska. Jedná se malý vlněný fragment, pravděpodobně z rukavice. Na rozdíl od předchozích luxusních pletenin jde o lokální výrobek, patřící vesnické ženě. Není zcela vyloučeno, že by se pletení mohlo vyvinout na několika místech nezávisle na sobě, ale vzhledem k časové shodě je pravděpodobnější, že druhým směrem šíření znalosti pletení byla obchodní cesta spojující Skandinávii a Rus s Byzancií a muslimským světem za ní.
Jednu z nejstarší dochovaných pletenin máme i u nás v Praze – tzv. svatovojtěšskou rukavici uchovávanou ve svatovítském chrámovém pokladu. Na rozdíl od pohřebních nálezů je její datace nejistá, ale pravděpodobně pochází také z 13. století (resp. konec 12. st. – 1. pol. 14. st.). Zcela určitě ale nebyla vyrobena na na našem území; jedná se o import buďto z východu (Egypt či Arábie) nebo ze západu (Španělsko).
O šíření pletení v 14. a 15. století v západní a jižní Evropě svědčí nejen nárůst počtu dochovaných pletenin, ale i obrazy pletoucích Madon a zmínky v písemných pramenech. V posledních desetiletích přibývá i archeologických nálezů pletenin z hanzovních měst severní Evropy. Pro naše země z tohoto období žádné informace (zatím) nemáme. Jediný publikovaný archeologický nález pleteniny z 15. století z Plzně se ukázal být chybně určený. (Nejedná se o pleteninu, ale o karetkovanou tkanici.) Další nálezy máme datované až z 16. a 17. století.
Nejstarší písemná zmínka o pletení v českých zemích pochází z r. 1570. Vzhledem k tomu, že se týká vystoupení pražských punčochářů z cechu soukeníků, lze předpokládat, že pletení už bylo nějakou dobu známo, než si punčocháři zformovali vlastní cech. Ale je otázkou, jak dlouho. Často se uvádí, že cech punčochářů v Praze vznikl v r. 1612. Omyl. K tomuto datu je cech bezpečně doložen, protože se zachovalo potvrzení cechovních artikulí císařem Matyášem I. Vzhledem k tomu, že právě tohoto roku se císař Matyáš ujal vlády po smrti svého bratra Rudolfa a cechmistři si nechali pořádek potvrdit i později dalšími císaři (1629 Ferdinandem II. a 1700 Leopoldem I.), je více než pravděpodobné, že cech vznikl již za Rudolfa II. Nasvědčovaly by tomu i císařem Rudolfem podepsané listiny týkající se punčochářství v jiných částech říše, přikazující tamním punčochářům, aby něco konali „stejně jako v Praze i v dalších městech říše“.
Novodobé dějiny pletení, vynález stávku a další mechanizace jsou díky dostatku pramenů již poměrně jasné, a proto na tomto místě své historické povídání ukončím.
Zdroje informací viz předchozí článek Spletité počátky pletení
(napsáno původně pro Fler blog)