Není pletení jako pletení
V jednom ze svých předchozích článků jsem se zmínila o tom, že české slovo pletení má mnohem širší význam než pletení na jehlicích. Podle Slovníku spisovné češtiny plésti znamená provlékáním n. prostrkováním spojovat ohebný, úzký n. tenký materiál, a tím vytvářet určitý celek. V podobném duchu definuje pojem pletení i Ottův slovník naučný (Pletení je činnost většinou řemeslná a průmyslná, kterou se získávají pletiva (…) tím, že ohebné látky prutovité nebo niťovité přes sebe se kladou a vzájemně zakládají. Pletařství je hlavním zaměstnáním při různých živnostech, např. v košikářství (v. t.), v kloboučnictví, dále při výrobě řešet, krajek, záclon, koberců, rohožek, drátování hrnců atd. Nejdůležitější je p. textilní, totiž p. částí oděvních...)
Pomineme-li pletení košíků, vánoček apod., tak i mezi textilními technikami najdeme vedle pletení na jehlicích řadu dalších typů pletení. Např.
- pletení na rámu (též krosienky nebo sprang)
- pletení na formě (zapjastky)
- pletení jehlou (nalbinding, příp. naalbinding, nålbindning, nålebinding)
Pod pojem pletení v širším slova smyslu spadá i háčkování, síťování a frivolitkování, i když se jim tak neříká a nikdy neříkalo. Není divu, že se i u těch dalších technik pletení v češtině často používají cizojazyčné názvy, aby se zabránilo zmatkům jako v následujícím případě: V jedné internetové diskuzi jsem nedávno byla svědkem sporu nad fotografií kopie středověké ponožky, o níž někteří tvrdili, že je pletená a druzí, že není pletená, ale šitá. Pravdu měli víceméně všichni, protože pletení jehlou se daleko víc podobá šití krajek (jež také patří pod pletení v širším slova smyslu) než pletení na jehlicích, které téměř každému vytane na mysli, když se řekne slovo pletení.
Představme si tedy nyní ty méně běžné zástupce pletařských technik:
Pletení jehlou neboli nalbinding
Jak už jsem psala výše, tato technika ze všeho nejvíc připomíná šití. Na rozdíl od pletení na jehlicích, kdy se již hotovým úpletem protáhne vždy jen malý úsek pracovní příze (oko), při pletení jehlou se každou smyčkou protahuje celý dlouhý kus příze navlečené v jehle. Na rozdíl od síťování jsou ale jednotlivé smyčky provázány volně a nikoliv uzly (proto se také anglicky této technice někdy říká knotless netting = bezuzlové síťování.) Takto zhotovenou pleteninu nelze snadno vypárat, což má své mínusy - pokud v průběhu práce zjistíte, že jste udělali chybu - i plusy: Když se opotřebením udělá díra v hotovém výrobku, zůstane prostorově omezená a nehrozí žádné utíkání ok. Po spotřebování příze v jehle je třeba nový kus příze ke starému konci připlstit (pokud se jedná o vlnu) nebo do něj vplést, avšak nikdy se nepoužívá přivázání uzlem.
Provlékat přízi lze mnoha různými způsoby, od tvoření jednoduchých smyček, které vzhledem připomínají úplet na jehlicích (vínová ukázka na ilustrační fotce) po komplikované provlékání pod a nad větším počtem nití tvořících předchozí řadu a předchozí oka (bílá ukázka). (Různé metody této techniky se můžete naučit nebo si je aspoň prohlédnout v anglicko-finském odkazu pod článkem.)
Nejstarší archeologické nálezy textilií pletených jehlou datované do 3.-6. století n. l. pochází z Egypta a Předního Východu, později ze středověku známe nálezy rukavic a ponožek z různých částí Evropy. Avšak rozšíření rychlejšího pletení na jehlicích vedlo k ústupu pletení jehlou, takže téměř zaniklo a do současnosti se na evropském kontinentě zachovalo pouze ve Skandinávii.
Pletení na rámu, krosienky neboli sprang
Při pletení na rámu vzniká textilie proplétáním a křížením jedné soustavy nití, jako třeba při paličkování, ale vzhledem k tomu, že na rozdíl od paličkování jsou nitě připevněné na obou koncích k rámu, textilie se tvoří symetricky z obou konců. Když se uprostřed obě poloviny sejdou, je třeba práci ukončit provlečením další nitě či vytvořením řetízku z osnovních nití, aby nedošlo k rozpletení, nebo pleteninu rozstřihnout a pak po zavázání osnovních nití na obou koncích vzniknou dva identické výrobky.
Jedná se o jednu z nejstarších doložených textilních technik vůbec. Příklady známe už z doby bronzové: dva čepce (síťky na vlasy), jeden z Dánska, druhý z Nizozemska, oba datované kolem 1400 př. n. l.
Hojné důkazy o používání této techniky máme nejen z evropského starověku, středověku a novověku, ale i z předkolumbovské Ameriky. Kromě dochovaných příkladů čepců, šerp, podvazků, váčků atd. byla nedávno publikována teorie, že krosienkování mohlo být už ve starověku používáno k výrobě kalhot. Řekové samozřejmě kalhoty nenosili, ale barbarští nájezdníci jsou na antických malbách a sochách často zobrazeni v přiléhavých kalhotách. Pletení na rámu je (s výjimkou v té době ještě neznámého pletení na jehlicích) jedinou textilní technikou poskytující pružné textilie a umožňuje i vznik všech vzorů známých z těchto vyobrazeních (viz odkaz pod článkem na práci Dagmar Drinkler).
Pletení na formě neboli zapjastky
Tato technika je nejméně známá a její původ je nejasný. Používá se se při ní dvou soustav nití: osnova je napnutá na formě a útek, který není skrz ní provlékán tak, aby tvořil plátnovou vazbu, ale dvě útkové nitě jsou zároveň kolem sebe obtáčeny. Rohože a další textilie zhotovované obtáčením útkových nití kolem osnovy i sebe navzájem jsou známé z různých koutů světa (Nový Zéland, Jižní Amerika atd.), ale zdá se, že vytváření tvarovaných výrobků na formě je výhradně slovanskou technologií omezenou na území Moravy, Slovenska a Polska.
Na formě se zde tradičně zhotovovaly klobouky, rukavice, papuče a zejména manžety chránící široké rukávy mužských košil, které daly jméno celé technice. Nevýhodou je, že nejen na každý typ výrobku, ale i na různé velikosti musíte mít různé formy. Výhodou je, že tato technika umožňuje zpracování i krátkých zbytků přízí. (Já jsem se k ní dostala, když jsem hledala využití pro zbytky osnovy odstřižené od tkalcovského stavu.) Konce útkových nití se nijak nezatkávají, ale nechávají volně trčet a po dokončení a otočení hotového výrobku lícovou stranou ven, jejich „kožíšek“ tvoří uvnitř další vrstvu tepelné izolace.
Výběr z literatury:
Staňková J.: Tradiční textilní techniky. Grada. 2007
Drinkler D: Die Rekonstruktion eng anliegender Bekleidung aus Antike und Renaissance (http://www.teppichfreunde-norddeutschland.de/de/img/treffen/Drinkler-Sprangtechnik-09072011-72dpi.pdf)
Pihlajapiha S.-M.: Nalbinding - Nålbindning - Nålebinding (http://www.en.neulakintaat.fi/1)
(napsáno původně pro Fler blog)
Pomineme-li pletení košíků, vánoček apod., tak i mezi textilními technikami najdeme vedle pletení na jehlicích řadu dalších typů pletení. Např.
- pletení na rámu (též krosienky nebo sprang)
- pletení na formě (zapjastky)
- pletení jehlou (nalbinding, příp. naalbinding, nålbindning, nålebinding)
Pod pojem pletení v širším slova smyslu spadá i háčkování, síťování a frivolitkování, i když se jim tak neříká a nikdy neříkalo. Není divu, že se i u těch dalších technik pletení v češtině často používají cizojazyčné názvy, aby se zabránilo zmatkům jako v následujícím případě: V jedné internetové diskuzi jsem nedávno byla svědkem sporu nad fotografií kopie středověké ponožky, o níž někteří tvrdili, že je pletená a druzí, že není pletená, ale šitá. Pravdu měli víceméně všichni, protože pletení jehlou se daleko víc podobá šití krajek (jež také patří pod pletení v širším slova smyslu) než pletení na jehlicích, které téměř každému vytane na mysli, když se řekne slovo pletení.
Představme si tedy nyní ty méně běžné zástupce pletařských technik:
Pletení jehlou neboli nalbinding
Provlékat přízi lze mnoha různými způsoby, od tvoření jednoduchých smyček, které vzhledem připomínají úplet na jehlicích (vínová ukázka na ilustrační fotce) po komplikované provlékání pod a nad větším počtem nití tvořících předchozí řadu a předchozí oka (bílá ukázka). (Různé metody této techniky se můžete naučit nebo si je aspoň prohlédnout v anglicko-finském odkazu pod článkem.)
Nejstarší archeologické nálezy textilií pletených jehlou datované do 3.-6. století n. l. pochází z Egypta a Předního Východu, později ze středověku známe nálezy rukavic a ponožek z různých částí Evropy. Avšak rozšíření rychlejšího pletení na jehlicích vedlo k ústupu pletení jehlou, takže téměř zaniklo a do současnosti se na evropském kontinentě zachovalo pouze ve Skandinávii.
Pletení na rámu, krosienky neboli sprang
Jedná se o jednu z nejstarších doložených textilních technik vůbec. Příklady známe už z doby bronzové: dva čepce (síťky na vlasy), jeden z Dánska, druhý z Nizozemska, oba datované kolem 1400 př. n. l.
Hojné důkazy o používání této techniky máme nejen z evropského starověku, středověku a novověku, ale i z předkolumbovské Ameriky. Kromě dochovaných příkladů čepců, šerp, podvazků, váčků atd. byla nedávno publikována teorie, že krosienkování mohlo být už ve starověku používáno k výrobě kalhot. Řekové samozřejmě kalhoty nenosili, ale barbarští nájezdníci jsou na antických malbách a sochách často zobrazeni v přiléhavých kalhotách. Pletení na rámu je (s výjimkou v té době ještě neznámého pletení na jehlicích) jedinou textilní technikou poskytující pružné textilie a umožňuje i vznik všech vzorů známých z těchto vyobrazeních (viz odkaz pod článkem na práci Dagmar Drinkler).
Pletení na formě neboli zapjastky
Na formě se zde tradičně zhotovovaly klobouky, rukavice, papuče a zejména manžety chránící široké rukávy mužských košil, které daly jméno celé technice. Nevýhodou je, že nejen na každý typ výrobku, ale i na různé velikosti musíte mít různé formy. Výhodou je, že tato technika umožňuje zpracování i krátkých zbytků přízí. (Já jsem se k ní dostala, když jsem hledala využití pro zbytky osnovy odstřižené od tkalcovského stavu.) Konce útkových nití se nijak nezatkávají, ale nechávají volně trčet a po dokončení a otočení hotového výrobku lícovou stranou ven, jejich „kožíšek“ tvoří uvnitř další vrstvu tepelné izolace.
Výběr z literatury:
Staňková J.: Tradiční textilní techniky. Grada. 2007
Drinkler D: Die Rekonstruktion eng anliegender Bekleidung aus Antike und Renaissance (http://www.teppichfreunde-norddeutschland.de/de/img/treffen/Drinkler-Sprangtechnik-09072011-72dpi.pdf)
Pihlajapiha S.-M.: Nalbinding - Nålbindning - Nålebinding (http://www.en.neulakintaat.fi/1)
(napsáno původně pro Fler blog)