Tkaní na karetkách - lekce 3

Nad jedním nedávným projektem jsem si uvědomila, že při kreslení vlastního návodu na papír vynechávám část informací, které jsou považovány pro tkaní na karetkách za nezbytné, a pokud tkám podle návodu vytvořeného ve vzorovacím softwaru, pak tyto informace ignoruji. Směr navlečení S nebo Z, jehož důležitost jsem v minulé lekci tolik zdůrazňovala, počáteční pozici barev - nic z toho jednoduše nepotřebuji. Ačkoliv někomu může připadat moje příprava osnovy před tkaním chaotická a matoucí, napadlo mě, že by vysvětlení mého postupu mohlo pomoci těm, kteří byli již předtím zmatení hromadou pojmů, s nimiž je tkaní na karetkách spojeno. 

Je důležité si uvědomit, že veškerá terminologie - směr tkaní dopředu či dozadu, navlečení zleva nebo zprava, zákruty S a Z - slouží k tomu, aby se tvůrce návodu dorozuměl s lidmi, kterým je dotyčný návod určen. Ale pokud se dokážete orientovat v nákresu a docílit toho, aby výsledek tkaní odpovídal nakreslenému schématu, tak nepotřebujete vědět, jak se která pozice nebo úkon jmenují, pokud vás tyto termíny pletou.

Navíc má většina faktorů důležitých pro tkaní na karetkách pouze dvě možnosti - navléknout zleva/zprava (nebo Z/S), točit dopředu/dozadu, výsledný zákrut Z/S - a nezáleží na tom, jak jim říkáte. Pokud tyto faktory od sebe oddělíte a nebudete řešit všechny najednou (jako při navlékání podle schématu vygenerovaného softwarem), je mnohem snazší se v nich orientovat a vyvarovat se chyb.

Než se pustím do popisu své metody, musím upozornit, že není všemocná. Dá se použít na vzory se dvěma barvami v karetce, ale u třech barev jen v případě uspořádání barev ABAC. (Pokud jsou tři barvy  uspořádány podle schématu AABC či ABC-0 nebo má každá ze čtyřech nití v karetce jinou barvu, pak je potřeba již při navlékání věnovat pozornost pořadí barev a tuto metodu použít nelze.) 

1. Barvy
Nastříhám si potřebný počet nití a navléknu je podle toho, kolik nití které barvy má v každé karetce být, ale nestarám se o písmenka u dírek a směr navlečení. Nebo karetky navléknu metodou kontinuálního navlékání bez péče o to, jestli se mi některá karetka na nitích přetočí.

2. Směr navlečení
Teprve po napnutí všech nití osnovy srovnám celý balík karetek. Pokud mi navlékací schéma říká, že mám okrajové karetky uspořádat střídavě (\/\/) a centrální karetky tvořící vzor jedním směrem (////), tak to udělám, ale neřeším, který směr navlečení je který. Pak jednou karetkou zatočím cvičně několikrát dopředu, abych zjistila, jaký směr zákrutu vznikne. Pokud se směr shoduje s tím, co má vznikat podle vzoru, pokračuji k dalšímu kroku. Pokud je opačný, buďto překlopím všechny karetky do opačného směru anebo prohodím směry otáčení. V softwaru TDD, který běžně používám (viz níže), bílé pozadí znamená otáčení dopředu a šedé dozadu, ale pokud se mi nechce překlápět všechny karetky, stačí se rozhodnout, že šedé pozadí bude znamenat otáčení dopředu a bílé dozadu. U ručně kresleného návodu si na okraj poznamenám, který směr znamená co, abych to nezapomněla v případě, že tkaní odložím a budu v něm pokračovat za několik dnů. 


3. Počáteční pozice
Místo na schéma navlečení se podívám na první řádky schématu otáčení. U níže uvedeného návodu pro oboustranný kepr vidím, že karetky, u kterých mezi prvním a druhým řádkem dojde ke změně směru otáčení, musí mít před začátkem tkaní nahoře dvě nitě té barvy, kterou mi ukazuje vzor. Karetky, které budou v prvních dvou krocích otáčeny dvakrát dopředu, nastavím tak, aby nitě s barvou podle vzoru  byly v obou zadních dírkách a u karetek, které budou otáčeny dvakrát dozadu, umístím tyto nitě do předních dírek. 


V případě, že se mi u složitějších vzorů nechce dumat, jak vypadala počáteční pozice na základě následujících kroků, začnu tkát až od druhého řádku. Pokud jsou karetky v prvním i druhém řádku otáčeny stejným směrem, pak barvy v těchto řádcích ukazují barvy nití v obou horních dírkách před otáčením na druhém řádku. Při otáčení dopředu je barva na druhém řádku v zadní dírce a při otáčení dozadu v přední.

4. Pro jistotu ještě jednou všechno zkontroluji a můžu začít tkát.

Při použití tohoto postupu není třeba řešit, jestli S a Z (případně \ a /) ve schématu navlečení znamená směr, jakým nitě procházejí karetkou, nebo pozici karetky na napnutých nitích, ani jestli jsou dírky označeny písmeny po směru nebo proti směru hodinových ručiček a které dírky mají být nahoře v počáteční pozici. Navíc se dá začít se tkaním na libovolném místě návodu nebo i tkát k sobě podle návodu určeného pro tkaní od sebe.

Pokud jste si zvykli na jeden typ návodů a máte pocit, že jakýkoliv jiný typ je pro vás neproniknutelný, vyzkoušejte si na nějakém užším vzoru výše popsanou metodu. Když se zbavíte závislosti na číslovaných a opísmenkovaných karetkách a místo toho se naučíte sledovat, co dělají nitě v nich navlečené, nejenže omezíte zmatky vzniklé návody používajícími různé systémy značení, ale také tím hlouběji proniknete do principů karetkování. To vám následně usnadní vytváření vlastních návodů i opravování chyb.