Ponožky jako dárek k vánocům

Znám pár lidí, kterým darované ponožky (zejména ručně pletené) udělají upřímnou radost, ale pro většinu současné populace jsou ponožky pod vánočním stromečkem symbolem nechtěného dárku přijímaného s rozpaky a křečovitým úsměvem. Snad se ten křečovitý úsměv změní v upřímné pobavení, když si uvědomíte, že ponožky jako dárek k vánocům je tradice starší než vánoční stromeček i celé křesťanské vánoce. 

Římský epigramista Martialis, žijící v 1. století n. l., sepsal ve své sbírce Apophoreta dlouhý seznam dárků k Saturnáliím (římský svátek, který se konal přibližně ve stejné době jako naše vánoce) a průpovídek vhodných při jejich předávání. Uvedené dárky mají různou hodnotu - od přepychového nábytku po párátko na čištění zubů - a mezi nimi se na 141. místě nachází i

Udones cilicii
Non hos lana dedit, sed olentis barba mariti:
Cinyphio poterit planta latere sinu.

Ponožky z cilicia (nebo z Kilíkie?)
vyrobené ne z ovčí vlny, ale z kozlího vousu
poskytnou chodidlům odpočinek.

Česky vyšel pouze výběr z Martialových epigramů, takže výše uvedený překlad je můj vlastní pokus vycházející z anglického překladu a latinského slovníku a vyžaduje vysvětlení.

Kilíkie se nacházela na území dnešního Turecka a byla natolik proslavená chovem koz, že se výraz cilicium stal synonymem pro látku z kozí srsti. Slovo cilicii v nadpisu se pravděpodobně vztahuje k tomuto obecnému významu spíše než ke geografickému, protože anglickým překladatelem vynechané slovo Cinyphio v posledním verši je podle jiného vydání, obsahujícího latinský text doplněný o vysvětlující poznámky pod čarou, odvozeno od názvů libyjské říčky Cinyps, takže by se mohlo jednat o cilicium z afrických koz.

Navzdory věhlasu kilíkijských koz si jejich srst a látku z ní nesmíme představovat jako mohér nebo kašmír. Pokud pomineme tato speciální plemena, je kozí srst obecné hrubší než ovčí vlna a daleko častěji než na oděvy se v minulosti používala na výrobu pytlů. Hojnější využití v oděvnictví zažilo cilicium až ve středověku, kdy se z něj vyráběly oděvy kajícníků obdobné žíněným košilím, a kvůli tomu se termín cilicium začal přeneseně používat i pro další sebemrskačské nástroje.

Z toho vyplývá, že ponožky z cilicia nebyly žádný luxus a obdarovaný před dvěma tisíci lety se na ně tvářil nejspíš stejně jako většina dnešních lidí, když rozbalí vánoční dárek a najdou v něm ponožky. Takže i v tomto ohledu tradice přetrvává…

Přeji všem čtenářům příjemné prožití vánočních svátků a všechno nejlepší do nového roku 2025 - hlavně hodně zdraví a času na koníčky!
Dvouletá pauza od mého posledního příspěvku neznamená, že hodlám s tímto blogem skončit. Mám rozepsáno několik článků, ale pro každý potřebuji dokončit a nafotit nějaký projekt. Tak mi držte palce, ať se to konečně podaří.