Nová karetkovaná tkanice z Hallstattu

Když jsem loni v listopadu zakončila svůj článek o halštatských karetkách přáním, aby v budoucnu přibyly další nálezy, nečekala jsem, že dočkám už v prosinci, ani že to bude nález, který notně zamává s mými představami o halštatském textilu.

Zatímco většina halštatských tkanic (a textilií obecně) je v přírodních, žluto-zeleno-hnědých tónech, nová tkanice překvapí křiklavou kombinací modré, fialové a oranžové barvy. Dále je výjimečná tím, že se na ní střídají různé motivy. Karina Grömer ve svém článku nabízí jako jedno z vysvětlení odlišnosti této tkanice symbolický význam, ale mně se spíš zdá, že si tkadlena vymýšlela jednotlivé motivy přímo při tkaní nebo se učila tkát: Tam, kde se opakuje několik stejných motivů za sebou, jsou u prvního (nebo prvních dvou) vidět drobné nepravidelnosti, než se vzor ustálil.
Co se oproti ostatním halštatským tkanicím nezměnilo, je jemnost práce. Tkanice vyrobená na 14 karetkách měří pouhých 8 mm.

Jsem zvědavá, jak dlouho bude trvat, než návody a rekonstrukce tohoto vzoru zaplaví internet, jak se to stalo s prvními třemi tkanicemi. Zatím vzhledem k čerstvosti publikace nebyl žádný návod k dispozici, a tak jsem si ho nakreslila sama. (Nemohu si vynachválit detailní ilustrace v článku.) Domnívám se, že originální tkanice byla tkána ve stejném směru jako je uvedený návod, tedy odspoda (na fotografii zleva doprava), ale protože já preferuji tkaní odshora dolů, místo posledního neúplného motivu jsem nechala prosté diagonály, aby se dal návod použít i opačným směrem. Tam, kde se opakuje delší sekvence stejných motivů, jsem zakreslila jen jedno opakování. Vzhledem k tomu, že návod mapuje nalezený fragment, jeho konce na sebe nenavazují. Ale průběh tkanice nabízí spoustu různých přechodů. Stačí si jen vybrat, čím pokračovat dál. 

Literatura:

Grömer K. & Reschreiter H. (2020): Ein neues Brettchengewebe mit ungewöhnlichem Designaus dem Salzbergwerk Hallstatt – symbolischer Inhalt oder Probestück? - Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien (MAGW) 150: 267–280. (academia.edu)