Co se zbytky osnovy?
Ať již při tkaní na karetkách nebo na tkalcovském stavu, vždycky na koncích zůstanou nevyužité 20-60cm dlouhé "canfoury" osnovních nití, které, pokud není v plánu zakončit projekt třásněmi, přijdou odstřihnout a vyhodit. Nebo skladovat v naději, že se pro ně později najde využití.
Jeden čas jsem vlněné zbytky přízí dávala kamarádce na výplň do polštářků, ale když se její domácnost polštářky saturovala, začaly se mi opět hromadit, protože mi je bylo líto vyhodit. A hromadí se doteď, ačkoliv jsem pro ně našla řadu uplatnění. Prostě přibývají rychleji, než je stíhám zpracovat. (Mezi vyfotografováním úvodního obrázku a dopsáním tohoto příspěvku o čtrnáct dnů později jsem stihla vyprodukovat nový sáček zbytků.) Navíc mám podezření, že se množí i bez mého přičinění. (Tři další plné sáčky jsem ještě našla v jiné části mého přízového skladiště.)
Několik vlastnoručně vyzkoušených tipů na využití zbytků osnovy:
1. Zapjastky neboli pletení na formě
K téhle textilní technice jsem se dostala právě kvůli zužitkování zbytků silnější vlněné osnovy. Vyrobila jsem dva páry rukavic (každý barevně ladící s jedním velkým tkalcovským projektem), ale jelikož o ně nikdo neprojevil zájem, další už vyrábět nebudu. Bohužel každý typ výrobku vyžaduje speciální formu. Vzhledem k tomu, že formu na klobouky nemám, a ani neznám nikoho, od koho bych si ji mohla krátkodobě vypůjčit, tak jsem s tímto způsobem zužitkování osnovních zbytků nejspíš skončila.
Požadavky na přízi - délka: krátká až střední
- materiál: silná vlna
Poznámka k požadavkům: Volné konce příze se nechávají volně trčet na rubu výrobku, kde tvoří další izolační vrstvu. Proto je výhodné používání kratších kousků vlny, kterých tím pádem bude víc, a vnitřek rukavice tak získá celistvý chlupatý kožíšek místo sem tam nějakého osiřelého canfourku. Vlna (bez superwash úpravy) se doporučuje, protože dokončené zapjastkové výrobky se tradičně ještě nechávají zaplstit.
2. Šnůrky
Tkaniček na zavazování sáčků a přivazování různých drobností není nikdy dost. Já nejčastěji pletu šňůrky na prstech, ale stejně dobře poslouží obyčejný copánek nebo kroucená šňůrka.
Požadavky na přízi - délka: dlouhá
- materiál: libovolný (podle použití)
3. Nitě na šití
Ideální využití pro zbytky lněných nití. I když nejsou zbytky osnovy dlouhé, na přišití knoflíku jeden kousek stačí vždycky. Občas jsem použila na šití i zbytky tenké vlny - na přišívání knoflíků není vlna dost pevná, ale dobře se dala použít při začišťování lemů vlněných šatů -, jenže mě rozčilovala nutnost častého navlékání jehly.
Požadavky na přízi - délka: střední až dlouhá
- materiál: na materiálu nezáleží, důležitá je tenkost příze
4. Střapce
Když jsem tímto způsobem zpracovávala zbytky osnovy po mé první hedvábné tkanici, uvědomila jsem si, jak je logické, že střapce byly ve středověku tak častým ozdobným prvkem. Je jasné, že při vysoké ceně hedvábí byla snaha využít všechno do poslední krátké nitky. A s těmi nejkratšími se toho opravdu už moc dělat nedá. Ale při současné výrobě střapců není třeba se omezovat jen na hedvábí, poslouží jakýkoliv materiál. A využití? Od ozdob na historických oděvech a doplňcích, přes náhražku bambule na novodobé čepici, po hračku pro kočku. :-)
Požadavky na přízi - délka: krátká
- materiál: jakýkoliv (záleží na využití)
5. Vzorovací útek při karetkování
K "brokátování" se nepoužívaly jen zlaté a stříbrné nitě, ale i hedvábí. Vzhledem k malé spotřebě bez nutnosti navlékat nit do jehly a tím ztrácet další centimetry z už tak krátké nitě, se jedná o další ideální využití zbytků drahého hedvábí.
Požadavky na přízi - délka: libovolná
- materiál: hedvábí
Poznámka k materiálu: Vhodné je zejména jemné vyšívací hedvábí; knoflíkové hedvábí by bylo třeba kvůli lepšímu pokrytí povrchu rozmotat na jednotlivé prameny (a ty pak třeba použít paralelně). Jinak je knoflíkové hedvábí mnohem vhodnější na výše uvedené střapce, na které se naopak příliš nehodí vyšívací hedvábí.
6. Zavazování přaden pro barvení
Pokud nechcete skončit s chuchvalcem místo přadene, vyplatí se přadeno před barvením zavázat na více než dvou místech. Já sama je převazuji čtyřikrát a na všechny čtyři používám samostatné provázky místo komplikovaného zavazování přízí z konce přadena. (Možná to není komplikované, ale prvních pár pokusů se mi nepovedlo - zavázka klouzala a nedržela na místě - a pak už jsem nevěnovala dostatek energie a času, abych se to naučila efektivně.) Konec příze, odkud se bude přadeno smotávat zpět do klubka, si vždy označím zavázkou jiné barvy než zbývající tři.
Požadavky na přízi - délka: kratší až střední
- materiál: libovolný
7. Výplň středověkých látkových knoflíků
Když jsem poprvé šila látkové knoflíky - podle obrázkového návodu v Textiles and Clothing 1150-1450 (obr. 147 na s. 171), netušila jsem, čím je vycpat, aby byly stejně velké a rovnoměrně tvarované. (Zabalit do látky korálek nepřicházelo v úvahu kvůli znázorněnému prošití.) Takže jsem ze zbytků osnovních nití smotala miniaturní klubíčka, zajistila je převázáním proti rozmotání a při nejbližším příležitosti jsem je prohnala pračkou na 60°C (uzavřená v sáčku na praní podprsenek, jinak bych se s nimi asi už neshledala). Tím jsem získala krásné měkké plstěné kuličky, které jsem použila dovnitř knoflíků.
Nejedná se o standardní metodu, použila jsem ji jen jednou, a pochybuji, že ji poté, co jsem propadla kouzlu "samovyplňovacích" knoflíků, ještě někdy zopakuji, ale člověk nikdy neví, kdy se mu podobný nápad může hodit.
Požadavky na přízi - délka: různá
- materiál: ovčí vlna bez superwash úpravy (schopná plstit)
Co nedělám, ale dalo by se:
-vyšívání
- tkaní pestrých tapisérií (bývalá osnova znovuzrozená jako útek)
- plnění nejen polštářků, ale i "bumrollů" (či honzíků) a hraček. (Pokud bych se k tomu někdy dostala, asi bych vynechala vlnu ze strachu, že by se mi uvnitř mohli namnožit moli a bez rozpárání by se jejich hnízdo vypátrat nedalo.)
Co by se nemělo dělat:
- nechávat kousky přízí v přírodě nebo na zahradě pro ptáky k vystlání hnízd. Zamotání nožičky nebo křídla v hnízdě může vést k přerušení přívodu krve do končetiny a následnému zmrzačení, ne-li dokonce smrti ptáčka.
--------------------------------------------------------------------
Doplněno (červenec 2023)
Už i na výšivku došlo:
Jeden čas jsem vlněné zbytky přízí dávala kamarádce na výplň do polštářků, ale když se její domácnost polštářky saturovala, začaly se mi opět hromadit, protože mi je bylo líto vyhodit. A hromadí se doteď, ačkoliv jsem pro ně našla řadu uplatnění. Prostě přibývají rychleji, než je stíhám zpracovat. (Mezi vyfotografováním úvodního obrázku a dopsáním tohoto příspěvku o čtrnáct dnů později jsem stihla vyprodukovat nový sáček zbytků.) Navíc mám podezření, že se množí i bez mého přičinění. (Tři další plné sáčky jsem ještě našla v jiné části mého přízového skladiště.)
Několik vlastnoručně vyzkoušených tipů na využití zbytků osnovy:
K téhle textilní technice jsem se dostala právě kvůli zužitkování zbytků silnější vlněné osnovy. Vyrobila jsem dva páry rukavic (každý barevně ladící s jedním velkým tkalcovským projektem), ale jelikož o ně nikdo neprojevil zájem, další už vyrábět nebudu. Bohužel každý typ výrobku vyžaduje speciální formu. Vzhledem k tomu, že formu na klobouky nemám, a ani neznám nikoho, od koho bych si ji mohla krátkodobě vypůjčit, tak jsem s tímto způsobem zužitkování osnovních zbytků nejspíš skončila.
Požadavky na přízi - délka: krátká až střední
- materiál: silná vlna
Poznámka k požadavkům: Volné konce příze se nechávají volně trčet na rubu výrobku, kde tvoří další izolační vrstvu. Proto je výhodné používání kratších kousků vlny, kterých tím pádem bude víc, a vnitřek rukavice tak získá celistvý chlupatý kožíšek místo sem tam nějakého osiřelého canfourku. Vlna (bez superwash úpravy) se doporučuje, protože dokončené zapjastkové výrobky se tradičně ještě nechávají zaplstit.
2. Šnůrky
Požadavky na přízi - délka: dlouhá
- materiál: libovolný (podle použití)
3. Nitě na šití
Ideální využití pro zbytky lněných nití. I když nejsou zbytky osnovy dlouhé, na přišití knoflíku jeden kousek stačí vždycky. Občas jsem použila na šití i zbytky tenké vlny - na přišívání knoflíků není vlna dost pevná, ale dobře se dala použít při začišťování lemů vlněných šatů -, jenže mě rozčilovala nutnost častého navlékání jehly.
Požadavky na přízi - délka: střední až dlouhá
- materiál: na materiálu nezáleží, důležitá je tenkost příze
4. StřapceKdyž jsem tímto způsobem zpracovávala zbytky osnovy po mé první hedvábné tkanici, uvědomila jsem si, jak je logické, že střapce byly ve středověku tak častým ozdobným prvkem. Je jasné, že při vysoké ceně hedvábí byla snaha využít všechno do poslední krátké nitky. A s těmi nejkratšími se toho opravdu už moc dělat nedá. Ale při současné výrobě střapců není třeba se omezovat jen na hedvábí, poslouží jakýkoliv materiál. A využití? Od ozdob na historických oděvech a doplňcích, přes náhražku bambule na novodobé čepici, po hračku pro kočku. :-)
Požadavky na přízi - délka: krátká
- materiál: jakýkoliv (záleží na využití)
5. Vzorovací útek při karetkování
K "brokátování" se nepoužívaly jen zlaté a stříbrné nitě, ale i hedvábí. Vzhledem k malé spotřebě bez nutnosti navlékat nit do jehly a tím ztrácet další centimetry z už tak krátké nitě, se jedná o další ideální využití zbytků drahého hedvábí.
Požadavky na přízi - délka: libovolná- materiál: hedvábí
Poznámka k materiálu: Vhodné je zejména jemné vyšívací hedvábí; knoflíkové hedvábí by bylo třeba kvůli lepšímu pokrytí povrchu rozmotat na jednotlivé prameny (a ty pak třeba použít paralelně). Jinak je knoflíkové hedvábí mnohem vhodnější na výše uvedené střapce, na které se naopak příliš nehodí vyšívací hedvábí.
6. Zavazování přaden pro barveníPokud nechcete skončit s chuchvalcem místo přadene, vyplatí se přadeno před barvením zavázat na více než dvou místech. Já sama je převazuji čtyřikrát a na všechny čtyři používám samostatné provázky místo komplikovaného zavazování přízí z konce přadena. (Možná to není komplikované, ale prvních pár pokusů se mi nepovedlo - zavázka klouzala a nedržela na místě - a pak už jsem nevěnovala dostatek energie a času, abych se to naučila efektivně.) Konec příze, odkud se bude přadeno smotávat zpět do klubka, si vždy označím zavázkou jiné barvy než zbývající tři.
Požadavky na přízi - délka: kratší až střední
- materiál: libovolný
7. Výplň středověkých látkových knoflíků
Když jsem poprvé šila látkové knoflíky - podle obrázkového návodu v Textiles and Clothing 1150-1450 (obr. 147 na s. 171), netušila jsem, čím je vycpat, aby byly stejně velké a rovnoměrně tvarované. (Zabalit do látky korálek nepřicházelo v úvahu kvůli znázorněnému prošití.) Takže jsem ze zbytků osnovních nití smotala miniaturní klubíčka, zajistila je převázáním proti rozmotání a při nejbližším příležitosti jsem je prohnala pračkou na 60°C (uzavřená v sáčku na praní podprsenek, jinak bych se s nimi asi už neshledala). Tím jsem získala krásné měkké plstěné kuličky, které jsem použila dovnitř knoflíků. Nejedná se o standardní metodu, použila jsem ji jen jednou, a pochybuji, že ji poté, co jsem propadla kouzlu "samovyplňovacích" knoflíků, ještě někdy zopakuji, ale člověk nikdy neví, kdy se mu podobný nápad může hodit.
Požadavky na přízi - délka: různá
- materiál: ovčí vlna bez superwash úpravy (schopná plstit)
Co nedělám, ale dalo by se:
-
- tkaní pestrých tapisérií (bývalá osnova znovuzrozená jako útek)
- plnění nejen polštářků, ale i "bumrollů" (či honzíků) a hraček. (Pokud bych se k tomu někdy dostala, asi bych vynechala vlnu ze strachu, že by se mi uvnitř mohli namnožit moli a bez rozpárání by se jejich hnízdo vypátrat nedalo.)
Co by se nemělo dělat:
- nechávat kousky přízí v přírodě nebo na zahradě pro ptáky k vystlání hnízd. Zamotání nožičky nebo křídla v hnízdě může vést k přerušení přívodu krve do končetiny a následnému zmrzačení, ne-li dokonce smrti ptáčka.
--------------------------------------------------------------------
Doplněno (červenec 2023)
Už i na výšivku došlo:
