Jde to i bez věčného rozmotávání

Jedna z nejčastějších otázek na fórech zaměřených na karetkování zní: "Jak se mohu zbavit nahromaděného zákrutu na opačné straně karetek při otáčení stále stejným směrem, aniž bych musel(-a) každou chvíli ručně rozmotávat osnovu?" Za touto otázkou často následuje dovětek: "A nechci slyšet radu, že si mám vybírat vzory, kde se točí střídavě na jednu a druhou stranu."
Co se tedy dá dělat?

Závaží na vertikálním stavu
Když přivážete nitě vedoucí z každé karetky k jednomu závaží (podle mých zkušeností 50-100g), můžete je po zkrácení pracovního prostoru osnovy snadno rozmotat - jednu karetku po druhé. Fotografie ukazuje případ, kdy jsem potřebovala rozmotávat jen okrajové karetky, protože vzor se skládal ze stejného množství otáček dopředu a dozadu, a tudíž byl "samorozmotávací". Nicméně zrovna minulý měsíc jsem tímto způsobem tkala 2,5m dlouhou tkanici na 24 karetkách bez jediné změny otáčení. (Ale nezdokumentovala.)
Pokud máte osnovu nataženou mezi dvěma pevnými body, fungují na stejném principu (tj. rozmotávání čtveřic nití z jednotlivých karetek) i rybářské obratlíky. Osobně je vyzkoušené nemám, avšak slyšela jsem, že dobře fungují pouze na konci osnovy, a ne když zřetízkovaná nebo do klubka smotaná osnova za uzlem pokračuje. Dalším problémem může být obtížné docílení stejné délky nití při přivazování jednotlivých obratlíků a tím pádem stejného napětí u všech karetek. Tato druhá nesnáz u závaží na vertikálním stavu vůbec neexistuje (rozdílné délky nití jsou naopak výhodou) a té první lze zabránit, když povytáhnete nitě zrovna rozmotávané karetky dopředu, aby závaží opustilo řadu ostatních a nitě visící od něj se tak nezašmodrchaly do nití sousedních karetek.
(Nedostatek zkušeností s obratlíky nevznikl z mé straně dobrovolně. Kdysi jsem si je chtěla koupit, ještě v dobách, kdy jsem znala pouze jejich anglický název (swivels), který zase nic neříkal prodavači v rybářských potřebách. Takže jsem nakonec z obchodu místo s obratlíky odešla s osmi rybářskými olůvky.😄 Vzhledem k jejich ceně a potřebě mnohonásobně většího počtu závaží jsem si později v železářství nakoupila větší kovové matky, z nichž každá váží 52g, (50 ks stálo méně než osm padesátigramových olůvek) a ty nyní používám místo závaží nejčastěji - buďto samostatně nebo svázané po dvojicích.)

Páry opačně navlečených karetek na kontinuální osnově
Pokud tkáte šipky nebo jiný vzor, kde jsou karetky v opačných polovinách osnovy navlečeny proti sobě, zkuste použít kontinuální metodu napínání osnovy. Když se vzdálený konec osnovy příliš zakroutí, povolte trochu zadní kolík, aby se nitě kolem něj mohly snáze pohybovat, (pokud máte dostatečně pružnou přízi, lze tento krok vynechat) a postupně posuňte symetrické dvojice karetek dozadu až ke kolíku. Tím, že jednu stranu dvojice tvoří karetka navlečená ve směru S a druhou karetka ve směru Z, jejich zákruty se navzájem vyruší.

Tkaní dvou tkanic proti sobě
V Turecku a na Balkáně takto tradičně pracují na jedné osnově dva tkalci zároveň, ale člověk to zvládne i sám. Podmínkou této metody je mít dostatečný prostor na napnutí osnovy, protože stejně jako v předchozím případě musí být napnutá celá, ale výsledkem práce budou dvě tkanice poloviční délky.
Karetky navlékněte na nitě po dvojicích. Po napnutí osnovy dvojice rozdělte a karetky z nich přesuňte k opačným koncům osnovy. Tím získáte dva samostatné pracovní balíčky. Když se osnova po nějaké době práce na jedné straně příliš zakroutí, přesuňte se a při tkaní na druhé straně se vám zakroucená osnova sama rozmotá.
Diagonální směr osnovy na fotografii není dán jen vzájemnou pozicí naší kuchyňské linky a stolu, kde jsem měla připevněnou truhlářskou svorku s druhým koncem osnovy. V průběhu práce je nutné kvůli zkracování osnovy způsobenému jejím zkrucováním posouvat kolíky blíž k sobě. Proto, i když budete mít možnost připevnit kolíky s osnovou ke dvěma vodorovným hranám, neumísťujte je nikdy přímo proti sobě, ale šikmo, abyste měli prostor kompenzovat budoucí zkracování.

Změna směru otáčení jednou za čas
Tato metoda vypořádání se s nepohodlným zákrutem osnovy je doložena na spoustě historických tkanic.
Vím, že původní požadavek zněl vyhnout se střídavému otáčení karetek, ale když změníte směr otáčení (resp. karetky překlopíte do opačné pozice S/Z a pokračujete v otáčení původním směrem) jednou za několik desítek centimetrů, skoro nikdo si toho nevšimne, zejména pokud půjde o jednobarevné tkanice nebo o vzory tvořené proužky.
V případě vzoru z jednoduchých "véček" se dá zachovat jejich směr, pokud spolu se změnou zákrutu změníte i pozici těchto dvou karetek, což se nejjednodušeji provede tak, že obě karetky přitisknete k sobě a překlopíte je obě najednou, nikoliv zepředu dozadu (kolem vertikální osy), jak je obvyklé, ale seshora dolů (kolem horizontální osy).
A poslední rada těm, kterým při změnách směru otáčení vadí delší úseky volných nití na kraji tkanice. Abyste se jim vyhnuli, otočte všemi karetkami (nebo jen krajní karetkou) v první otočce po změně směru o 180° místo o 90°, nebo krajní karetku překlopte horizontálně místo vertikálně, jak bylo popsáno výše.