Moje soukromé muzeum. Rekonstrukce historických pletenin - část 1. Ponožky a punčochy

Na rozdíl od karetek nebyla moje pletená sbírka původně určena k ukazování na veřejnosti. Začala jen jako série experimentů pro mou vlastní potřebu. Ten první měl za cíl pouze určit, jak tenké jehlice jsou nutné k dosažení hustoty 7-8 ok/cm, další pak sloužily k ověření neobvyklých konstrukčních prvků nebo čistě jako moje osobní výzva, jestli dokážu na základě fotografií hotového výrobku vydedukovat postup jeho pletení a vyrobit co nejpřesnější repliku. Teprve časem jsem svou sbírku rozšířila i o ukázky upletené na základě cizích výzkumů a návodů, abych mohla ukázat co největší šíři a zručnost dávných řemeslníků.

Chronologicky řazeno:
Dětská vlněná ponožka pletená jehlou, Egypt, 2. st. n. l., v současnosti uložená v muzeu v Manchesteru. Podobná (a známější) je dětská ponožka v Britském muzeu, ale na její zhotovení jsem neměla přízi vhodných barev. :-) Přibližná replika zhotovená na základě fotografií.


Dětská bavlněná ponožka z 12-15. st., opět z Egypta, ale tentokrát již pletená na jehlicích, v současnosti v textilním muzeu ve Washingtonu D.C.
Původně se mělo jednat o přesnou repliku zhotovenou na základě kombinace vlastního studia detailní fotografie a návodu z internetu, avšak v průběhu práce jsem podle rozdílné pozice barevných schůdků na počátku kola zjistila, že původní ponožka musela být pletena jinak - buďto hladce, avšak zleva doprava na rozdíl od v současnosti běžného směru pletení, nebo obrace po rubu.


Dětská vlněná punčoška, Londýn, 16. st. (podobná tomuto nálezu), podle návodu publikovaného v knize Tudor Child. První pletení, na které jsem použila vlastnoručně upředenou přízi.


Pár hedvábných dětských punčošek, Itálie (?), 1650-1750, dnes v MFA v Bostonu. Na základě detailní fotografie jsem si svým návodem a počty ok jistá, ale kvůli silnější přízi je moje replika o 20% větší než originál. (A to jsem byla ráda, že mám vůbec nějakou hedvábnou přízi odpovídajících barev.) Dva roky od upletení mi stéle ještě chybí dokončit kus výšivky.


Punčochy inspirované pohřebními punčochami Markéty Františky Lobkowiczové (+1617) pro článek s návodem do historicko-pletařského čísla časopisu PieceWork. S ohledem na současné pletaře jsem použila moderní ponožkovou přízi a jehlice č. 2 k dosažení hustoty 42 ok a 55 řad/10cm, namísto hedvábné a kovové nitě a původní hustoty 70 ok a 90 řad/10 cm. Na ukázku přepychovosti původních punčoch jsem později upletla aspoň malý čtvereček z hedvábí a stříbrné příze.


Volná rekonstrukce ručně pletené punčochy z přelomu 16./17. století a na stávku* pletené punčochy z 18. století jako ukázka vývoje a rozdílů v konstrukci. (3D tvarování chodidla je téměř nemožné vyfotit bez formy. Snad časem pořídím lepší fotky.)

* v mém případě pleteno na stroji