Pletení, tkaní...

Ať již při tkaní na karetkách nebo na tkalcovském stavu, vždycky na koncích zůstanou nevyužité 20-60cm dlouhé "canfoury" osnovních nití, které, pokud není v plánu zakončit projekt třásněmi, přijdou odstřihnout a vyhodit. Nebo skladovat v naději, že se pro ně později najde využití. Jeden čas jsem vlněné zbytky přízí dávala kamarádce na výplň do polštářků, ale když se její domácnost polštářky saturovala, začaly se mi opět hromadit, protože mi je bylo líto vyhodit. A hromadí se doteď, ačkoliv jsem pro ně našla řadu uplatnění. Prostě přibývají rychleji, než je stíhám zpracovat. (Mezi vyfotografováním úvodního obrázku a dopsáním tohoto příspěvku o čtrnáct dnů později jsem stihla vyprodukovat nový sáček zbytků.) Navíc mám podezření, že se množí i bez mého přičinění. (Tři další plné sáčky jsem ještě našla v jiné části mého přízového skladiště.) Několik vlastnoručně vyzkoušených tipů na využití zbytků osnovy: 1. Zapjastky neboli pletení na formě K téhle textilní technice ...

Jedna z nejčastějších otázek na fórech zaměřených na karetkování zní: "Jak se mohu zbavit nahromaděného zákrutu na opačné straně karetek při otáčení stále stejným směrem, aniž bych musel(-a) každou chvíli ručně rozmotávat osnovu?" Za touto otázkou často následuje dovětek: "A nechci slyšet radu, že si mám vybírat vzory, kde se točí střídavě na jednu a druhou stranu." Co se tedy dá dělat?

Neuplynul ani týden, kdy jsem minulý příspěvek zakončila časovým odhadem, jak dlouho zabral výzkum středověké tkanice,* a už to neplatí. Dva dny po dopsání blogového příspěvku jsem se pustila do psaní oficiální výzkumné zprávy a při výběru fotografií, které budou použity jako příloha, mě najednou přepadla nejistota. Opravdu se na fragmentu J opakuje ptačí vzor z fragmentu A, jak jsem se dosud domnívala? Nejsou to spíš svastiky z jiné části tkanice? Na vysvětlení své nejistoty přikládám fotografii problematického fragmentu, na níž je vidět jeho míra poškození a nezřetelnost vzoru. © Sbírky Pražského hradu Po několika hodinách váhání, jaký vzor je tam vlastně vidět, nebo jestli mám celou věc smést ze stolu prohlášením, že vzor není identifikovatelný, jsem znovu sedla ke čtverečkovanému papíru a pokusila se tuto záhadu rozřešit. Ano, tentokrát čtverečkovanému, nikoliv milimetrovému. Pokud totiž nelze jednoduše "tečkovat" body ležící vedle sebe, pomůže k rozhodnut...

Poštěstilo se vám někdy nahlédnout archeologům nebo textilním historikům pod ruce? Nabízím vám jedinečnou příležitost nahlédnout mi nejen pod ruce, ale i do hlavy při vytváření kresebné rekonstrukce vzoru jedné brokátované tkanice ze sbírek Pražského hradu. 

Nizozemí – země proslavená svými sýry, kanály, tulipány a malíři. Nic z toho ale nebylo důvodem mé cesty… Ve dnech 2. a 3. listopadu 2019 se v Leidenu konala každoroční konference KHF (Knitting History Forum) . Ústředním tématem (a důvodem přesunu z obvyklého místa konání, Londýna) byly hedvábné punčochy nalezené r. 2014 v lodním vraku poblíž ostrova Texel. A já byla pozvána, abych přednesla jeden z doplňujících příspěvků o punčochách z jiných částí Evropy. Leiden mě přivítal studeným mrholením… Ne, nezačnu takhle negativně, obzvlášť když k prvnímu setkání s Nizozemím došlo už na palubě letadla. Při ukládání příručních zavazadel do kotců nad sedačkami jsem si všimla, že chlapík přes uličku má k batohu přivázaný „mušketýrský“ klobouk. Proto jsem se ho zeptala, jestli se zabývá „re-enactmentem“. Nezmýlila jsem se, a tak jsme většinu cesty strávili v rozhovoru o společných zájmech. Když jsem se ke konci letu zmínila, jak nemám ráda bloudění ...

Prosím vás, lidi, správně česky je  obrace,  nikoliv obratce, jak často vídám v různých pletařských diskuzích! Pomůže, když si uvědomíte, že jde o zkráceninu slova obráceně. Pletařské názvosloví je vůbec zajímavé, když se člověk zamyslí nebo zapátrá po původu některých termínů. Slovo žerzej je odvozeno od jména ostrůvku Jersey, který býval proslulý svými pletařskými výrobky daleko za hranice. (I v angličtině slovo jersey zdomácnělo v přeneseném významu, ale nikoliv jako název typu pleteniny, nýbrž jako synonymum pro svetr.) Žakárové (nesprávně norské) vzory nám připomínají jméno J. M. Jacquarda , francouzského vynálezce, který zdokonalil tkalcovský stav pro tkaní komplikovaných barevných nebo damaškových vzorů, a jím použitý princip děrných štítků byl posléze aplikován i u pletacích strojů. S pletením souvisí i slovo  triko,  odvozené od francouzského  tricot, což neznamená nic jiného než úplet nebo pletený oděv. Ještě zajímavější mi přijde etymologie ...

Zatímco počty kopií lemu z rukávu sv. Bertilly se dají počítat na stovky a kopie Bathildiny tkanice s geometrickým vzorem na desítky, tato třetí tkanice z hrobek dvou světic žijících v Chelles (Francie) v druhé polovině 7. století není napodobována téměř vůbec.

Přestože je odedávna mým snem vlastnit velký několikalistový tkalcovský stav, finanční a prostorové možnosti mě nutí vyhledávat méně náročné způsoby tkaní. Roky jsem se spokojovala se tkaním na karetkách, ale stále mě lákalo i tkaní širších textilií. Proto mě nadchl v muzeu spatřený indiánský stav skládající se pouze z rovnoběžných tyček, které držela pohromadě jen osnova přivázaná na jednom konci ke kolíku nebo stromu a na druhém konci k pasu tkadleny. Jenže pátrání po tom, jak si takový jednoduchý stav vyrobit a jak ho používat, uvízlo záhy na mrtvém bodě.  Uplynulo několik let, než jsem narazila na internetu na video, které mi ho připomnělo, a já zjistila, že mě fascinace touto jednoduchou tkalcovskou pomůckou neopustila, přestože jsem se mezitím stala majitelkou tří (!) stavů (dvou stolních a jednoho vertikálního). Díky vývoji, který mezitím na internetu proběhl, stačila tentokrát chvilka k nalezení dalších instruktážních videí a návodů . Pak už jen stačilo poohlédnout se ...

Přestože halštatská tkanice s inv. č. 73.345 (HallTex 20) není zhotovená na karetkách, ale patří mezi tzv. repp bands *, lákala mě ke zhotovení rekonstrukce téměř od prvního spatření. Jenže při šířce pouhých 4,2cm obsahuje kolem 140 osnovních nití, a i kdyby se ústřední vzorovací nitě provlékly mezerami hřebenového stávku po dvojicích a vzor se následně tvořil ručně nebo pomocí nitěnkových brdeček, vyžadovalo by to destičku se 120 otvory. Mohla bych použít plastový list ze stavu s pevným listem, ale pochybuji, že v době železné existovaly tak široké hřebenové stávky. Daleko pravděpodobnější se mi jevilo, že celá osnova byla manipulována nitěnkovými brdečky, se kterými jsem při této šíři neměla žádné zkušenosti, a tak plány na rekonstrukci několik let odpočívaly v mentální přihrádce budoucích projektů. Až letos se mi roupy vrátily po shlédnutí dokumentu o guatemalských tkadlenách vyrábějících i docela široké látky na stavu tvořeném pouze několika tyčkami a provázky. Tkalcovský stav...

Zatímco laičtí návštěvníci historických akcí obdivují moje na karetkách vytkávané vzory, kolegyně tkadleny se okamžitě prozradí otázkou, odkud mám tak tenkou vlněnou přízi. Odpověď je obvykle  nepotěší. Mám totiž nasysleno několik půlkilových cívek od výrobce, který již neexistuje. Nicméně vzhledem k tomu, že na některé projekty je NM 28/2 příze příliš tenká a věčný koloběh převíjení, barvení a dalšího převíjení mě už někdy začíná unavovat (nehledě na obtížnost strefit se dvakrát do stejného odstínu), rozhodla jsem se nedávno vyzkoušet nový způsob, jak si opatřit tenkou dvojpramennou přízi. Snad tato metoda pomůže i dalším tkadlenkám zoufale shánějícím vhodný materiál. 1. Místo hledání tenké příze jsem se naopak rozhlédla mezi těmi silnějšími a našla, která z nich je 4-pramenná. (Zde konkrétně byla použita DROPS Karisma). 2. Oddělila jsem od sebe dvě dvojice pramenů a začala je navíjet na samostatné cívky.  Klubko čtyřnitky musí viset volně v prostoru, aby se zákrut...